Přepisování našich dějin probíhá pod tlakem Německa za pomoci české páté kolony

Co je jeho cílem? Z agresora, který rozpoutal krvavou válku a má na svědomí desítky milionů lidských životů, je nutné udělat oběť a ze skutečných obětí pak zločinné viníky. Tento proces před našima očima probíhá již celá desetiletí. V posledních letech nabývá na intenzitě. Jedním z důvodů tohoto odsouzeníhodného stavu je skutečnost, že naše ústavní orgány nehájí naše zájmy. Je zbytečné uvádět stovky takových případů. Stačí jen jeden zvlášť významný. Žádáme, aby Německo nám zaplatilo reparace. Vláda ČR i MZV ČR zatím neudělaly nic, aby občanské vlastenecké skupiny v jejich úsilí podpořily. A přitom reparace od Německa, na které máme nárok, by pomohly oddlužit náš stát a investovat stovky miliard do ekonomiky a sociální oblasti. Co vede uvedené ústavní orgány k tomu, že se za tento jeden z nejvýznamnějších našich současných interesů nepostaví a neprosazují ho? Vždyť by nám všem, zvláště těm sociálně slabším, velmi citelně pomohlo.

O čem se místo toho mluví? O tom, jak jsme nevinné Němce vyhnali a ukradli jsme jim ještě před tím jejich majetek. Dopustili jsme se etnických čistek. založených na principu kolektivní viny, jak řekl pan Horst Seehofer ještě v době, kdy byl předsedou bavorské vlády. V této souvislosti mluvil, o zločinech proti lidskosti, kterých jsme se dopustili na ubohých nevinných Němcích, které jsme přesídlovali z republiky do Německa. B. Posselt nás obviňuje z chladnokrevných válečných zločinů. A to nejhorší na konec. Tzv. sudetoněmecký landsmanšaft konal svého času sjezd, jehož motto znělo, že vyhnání je genocida. Obdobné sjezdové heslo měl i rakouský SL.

Je zbytečné trpělivě sáhodlouze opětně vykládat, jak vše bylo. Již mnohokrát jsme se o to pokoušeli, ale, jak je vidět, bez znatelných úspěchů. Řekněme to tedy úplně jinak.Všichni víme, že Německo bylo agresorem, jeho čelní představitelé byli za to žalováni a odsouzeni za válečné zločiny, za zločiny proti lidskosti a genocidu. Jde o notoricky známé skutečnosti, jež není nutné dále dokazovat.

Můžeme to říci, ale i jinak. Celý svět ví, že Němci byli agresory a my jejich oběťmi. My jsme přece Německo neobsadili, ale oni okupovali naše území. Utrpěli jsme za dobu jejich nadvlády velké lidské i materiální ztráty. Přesto, že jejich povinností je nám zaplatit škody, které nám svou agresí způsobili, nechtějí o tom ani slyšet. Sami naopak se domáhají zrušení dekretů prezidenta republiky, které by jim přinesly velké materiální výhody, ale nejen tyto. Hrou, jíž hrají sledují docílit zásadních společenských změn, které by celkovou současnou situaci postavily na hlavu.

Nezapomeňme, že na každou lež musíme odpovědět pravdou, nechceme-li, aby časem lež byla považována za pravdu a pravda za lež!

Dr. O. Tuleškov